29. ledna 2023

Téma: Sociální dávky na bydlení

O kterých dávkách mluvíme?

1. Příspěvek na bydlení, upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSSP“).

2. Doplatek na bydlení, který upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPHN“).

Příspěvek na bydlení

V případě doplatku na bydlení jde o jednu ze tří dávek státní sociální podpory, která je závislá na výši příjmu. Jejím cílem je, aby spolu s vlastními příjmy a příspěvkem na bydlení pokryla odůvodněné náklady bydlení. Při výpočtu výše doplatku na bydlení se dbá na to, aby cílové osobě či rodině zůstala i částka na živobytí stanovená zákonem o životním a existenčním minimu.

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže:

1. jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň

2. součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za rozhodné období. Tím je předchozí kalendářní čtvrtletí.

Za společně posuzované osoby se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se nevyžaduje.

Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady (viz dále).

U všech bytů se dále započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz komunálního odpadu a náklady za pevná paliva.

Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc částku:

Počet osob

jedna

1 988

dvě

2 721

tři

3 558

čtyři a více

4 291

Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení vždy rozepsány na jednotlivé položky, které se prokazují podrobným rozpisem. Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí. Do nákladů na bydlení se započítávají uhrazené a doložené náklady na bydlení, pokud rodina v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období žila, 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období nebo po jeho část nežila,

náklady na bydlení uhrazené v původním bytě, pokud se stejný okruh společně posuzovaných přestěhoval do nového bytu a v původním bytě jim byl poskytován příspěvek na bydlení.

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.

Výše částek normativních nákladů na bydlení činí pro období rok 2018 pro:

1. nájemníky:

Počet
osob
v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Praha

Více než
100 000

50 000 –
99 999

10 000 –
49 999

do
9 999

jedna

7 870

6 227

5 928

5 036

4 844

dvě

11 186

8 938

8 530

7 308

7 046

tři

15 116

12 176

11 642

10 045

9 702

čtyři a více

18 827

15 282

14 639

12 712

12 299

2. nájemníky v družstevních bytech a vlastníky bytových jednotek:

Počet
osob
v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Praha

více než
100 000

50 000 –
99 999

10 000 –
49 999

do
9 999

jedna

4 420

4 420

4 420

4 420

4 420

dvě

6 489

6 489

6 489

6 489

6 489

tři

8 939

8 939

8 939

8 939

8 939

čtyři a více

11 298

11 298

11 298

11 298

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35.

Doplatek na bydlení

ZPHN upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Přitom mají všichni nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení.

Zákon definuje v § 2 ty, kteří se považují za osoby v hmotné nouzi, přičemž jimi jsou především ti, jejichž příjem a příjem společně posuzovaných osob:

1. po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí (§ 24), nebo

2. dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1 písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (§ 34) a služeb s bydlením bezprostředně spojených (dále jen „odůvodněné náklady na bydlení“), přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo.

Ustanovení § 5 ZPHN definuje okruh osob, které mohou být adresáty doplatku na bydlení.

Samotná úprava doplatku na bydlení jako jedné ze tří dávek systému pomoci v hmotné nouzi je pak obsažena především v §§ 33 až 35a ZSSP, kde zmíněný zákon upravuje či definuje:

1. podmínky nároku na doplatek na bydlení,

2. co se rozumí bytem či jiným než obytným prostorem a ubytovacím zařízením,

3. standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru, stavby pro individuální či rodinnou rekreaci a jejich kontrola,

4. podmínky pro posouzení případů hodných zvláštního zřetele,

5. oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a

6. odůvodněné náklady na bydlení.

Odůvodněnými náklady jsou:

1. nájemné u nájemních bytů, resp. srovnatelné náklady u družstevních a vlastnických bytů (stanoví § 25 odst. 1 písm. b) ZSSP) a

2. náklady na služby spojené s užíváním bytu a

3. náklady na nezbytnou spotřebu energií (elektřiny, plynu, případně jiných druhů paliv).

Výše příspěvku na bydlení:

1. činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

2. jsou-li náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

3. nedosahuje-li rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay

X