1. února 2023

Fungování BD a ignorace paragrafů NOZ

Jsem členkou SBD, v jehož stanovách čtu: “Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze.” Vzhledem k tomu, že delegáti ignorují ustanovení § 677 ZOK a kontrolní komise SBD je toho názoru, že by mi to stejně nebylo k ničemu, kdybych věděla předem, že se na shromáždění delegátů např. bude jednat a hlasovat o mnohamiliónovém úvěru, který si družstvo hodlá vzít, zajímá mě Váš názor na tuto situaci a zejména zdůvodnění a v případě, že považujete tento postup za nezákonný i rada, jakým způsobem se domoci nápravy, když i názor kontrolní komise je v souladu s děním v SBD. Chápu, že bez soudu to asi nepůjde, ale nenapadá mě ani, jak formulovat žalobu, aby nebyla zamítnuta. Další věcí je to, co s degradací postavení členské schůze samosprávy souvisí – nikdy nemáme k dispozici žádné podklady, schůze vlastně probíhá jen proto, aby funkcionářům mohly být vyplaceny odměny, pozvánka je nalepena cca 7-10 dnů předem na dveřích výtahu a velmi často se stává, že vydrží na místě třeba jen několik minut… Nerozumím, jak si vyložit příslušná ustanovení ZOK ohledně členské schůze v případě, že tato je schůzí samosprávy. Jsou ustanovení ZOK o členské schůzi platná i pro schůzi samosprávy či nikoliv? Nainvestovala jsem do družstevního podílu existenční finanční částku, a to jen proto, že nájemní bydlení bylo privatizací z velké části zlikvidováno, považovala jsem a nadále považuji nájemní bydlení pro sebe za ideální, což při současných zkušenostech ani nemůže být jinak, a nyní si připadám jako nedobrovolný sponzor klubu vyvolených, když do toho, co se děje v družstvu, nemohu nijak zasáhnout, ale přitom musím plnit, co je mi uloženo, a to pod hrozbou vyloučení z družstva. Považuji takový stav za značně diskriminační a rozhodně výsostně nedemokratický a nedůstojný. Přitom nemám na výběr, když “ryzí” nájemní byty prakticky nejsou a bezdomovecký slum považuji pro sebe za nepřijatelnou variantu. Navíc prodej družstevního podílu a následné stěhování je pro mne v mém věku, zdravotním stavu a finanční situaci  natolik náročnou záležitostí, že jej nemohu považovat za vhodnou alternativu, navíc jde o alternativu s velmi nejistým výsledkem (stačí si pročítat obsah Vaší poradny). Uvítám tedy i ohledně členských schůzí samosprávy a svých možností mít pod kontrolou správu svého majetku, tj. kontrolu správy svého družstevního podílu, a ohledně svých možností naplnění dalších práv člena družstva v souladu s tím, co mi zaručuje zákon, jakékoliv Vaše poučení či doporučení.

Shromáždění delegátů je dobrovolným orgánem družstva, který je zřizován na základě ujednání ve stanovách družstva. Stanovy družstva mohou určit, že shromáždění delegátů zcela nebo zčásti převezme působnost členské schůze. Jestliže stanovy určí, že shromáždění delegátů zcela plní působnost členské schůze, shromáždění delegátů zcela nahrazuje členskou schůzi jako nejvyšší orgán družstva a přebírá veškerou jeho agendu. Členská schůze v takovém případě není vůbec svolávána.

Shromáždění delegátů je orgánem, který je typický pro družstva s rozsáhlou členskou základnou; zákon ostatně umožňuje zřídit tento orgán pouze družstvu, které má alespoň 200 členů. S ohledem na nižší počet členů nejvyšší orgánu oproti členské schůzi, je prostřednictví shromáždění delegátů možné zjednodušit chod nejvyššího orgánu družstva a projednávání otázek spadající do působnosti tohoto orgánu. Zřízení shromáždění delegátů je legitimním prostředkem pro zefektivnění chodu družstva, nikoliv prostředkem proti potlačování vnitrodružstevní demokracie.

Shromáždění delegátů (jak název napovídá) je orgánem tvořeným delegáty zastupujících jednotlivé volební obvody s tím, že každý volební obvod zastupuje 1 delegát z řad členů zařazených (dle pravidel stanovených stanovami) do tohoto volebního obvodu. Delegáta volí a odvolávají členové zařazení do příslušného volebního obvodu. Aby shromáždění delegátů skutečně přineslo zefektivnění chodu nejvyššího orgánu, musí jednotliví delegáti náležitě plnit veškeré své zákonem či stanovami uložené povinnosti.

Zákon o obchodních korporacích přináší pouze obecná pravidla pro výkon funkce delegáta, podrobnější úpravu by měly přinášet stanovy družstva. Základní povinností delegáta je osobní výkon funkce, a to s výjimkou řádně zvoleného náhradníka. Vedle této základní povinnost je delegát předně povinen hájit zájmy členů, kteří náleží do jeho volebního obvodu a které zastupuje, a v souladu s těmito jednání vystupovat. Zájmy jednotlivých členů se ale logicky nemusí vždy zcela shodovat, a tudíž není delegát povinen jednat v souladu se zájmem všech členů, ale pouze v souladu s většinovým názorem členů.

Odpověď – 2. část

Delegát je zejména povinen členy informovat o svolání shromáždění delegátů a jeho programu, vyžádat si jejich pokyny pro svou účast na jednání a hlasovat v souladu s většinovým názorem členů zařazených do jeho volebního obvodu. Jakkoliv zákon explicitě nestanoví, jakým způsobem členové „svého“ delegáta k jednání na shromáždění delegátů zavazují, patrně by se tak mělo dít usnesením členů zařazených do volebního obvodu.

Byť to zákon výslovně neuvádí, ve shodě s komentářovou literaturou se domnívám, že mezi povinnosti delegáta nepochybně patří též povinnost seznámení členů s podklady pro jednání shromáždění delegátů. Delegát by měl zajistit, aby měli všichni členové družstva možnost do podkladů alespoň nahlédnout. Bez těchto podkladů by totiž jen stěží mohli členové družstva zaujmout jakýkoliv kvalifikovaný postoj pro udělení pokynu delegátovi pro jednání na shromáždění delegátů.

Po konání jednání shromáždění delegátů je delegát povinen seznámit členy jeho volebního obvodu s výsledky jednání, a to jak poskytnutím informací o průběhu jednání, tak i o přijatých usneseních. Současně je povinen poskytnout jim veškeré související podklady (např. zápis z jednání se všemi případnými přílohami).

Pokud jde o následky porušení povinnosti delegátem, právní nauka se shoduje na tom, že jakkoliv je porušení povinnosti závažné, nemůže to mít vliv na platnost usnesení shromáždění delegátů. Vychází přitom z dikce zákona o obchodních korporacích, podle které „usnesení shromáždění delegátů není neplatné jen z toho důvodu, že (…) delegát jedná v rozporu s usneseními členů zařazených do volebního obvodu, za který byl zvolen“.

To však neznamená, že delegát není při výkonu funkce nikomu odpovědný. Zvolený delegát je především odpovědný vůči členům zařazeným do příslušného volebního obvodu, kteří jej mohou kdykoliv odvolat. V případě nesplnění povinnosti mohou (a měly by) členové požadovat po delegátovi vysvětlení jeho odlišného postupu a případně jej odvolat z funkce delegáta. Zároveň pak nelze opomenout obecný následek porušení zákonné povinnosti, a to povinnost nahradit škodu. Vznikne-li v důsledku delegátova porušení povinnosti jednotlivým členům jakákoliv škoda, bude delegát povinen tuto škodu nahradit. Mezi vznikem škody a porušením povinnosti delegáta nicméně musí existovat příčinná souvislost, což může být problematické prokázat. Pokud by totiž případné odlišné hlasování delegáta nebo neinformování členů družstva nemělo na konečný výsledek žádný vliv, nebyla by příčinná souvislost dána a případná žaloba by nebyla úspěšná. Pro případné zpracování a podání žaloby na náhradu škody si Vám dovoluji doporučit vyhledat individuální právní pomoc advokáta.

Odpověď – 3. část

Pokud jde o Váš druhý dotaz týkající se samosprávy bytového družstva, předně uvádím, že samospráva je organizační jednotkou bytového družstva, ve které se organizují členové družstva zejména za účelem efektivního výkonu svých členských práv a povinností. Samospráva má praktický příklad zejména u velkých bytových družstev, jejichž nemovitý majetek spočívá ve více bytových domech. Účel a význam samosprávy je tedy obdobný jako v případě shromáždění delegátů. Dle zákona se však nejedná o organizační jednotku totožnou s volebním obvodem. 

Rovněž jako v případě shromáždění delegátů, i v případě samosprávy je její zřízení nepovinné a záleží na jednotlivých družstvech, zda samosprávu zřídí či nikoliv. Zřídí-li bytové družstvo samosprávu podle tohoto zákonného ustanovení ve svých stanovách, je nezbytné ve stanovách také podrobněji určit organizaci a činnost samospráv, neboť zákon o obchodních korporacích takovou úpravu neobsahuje.

Zákon o obchodních korporacích výslovně stanoví, že rozhodne-li se bytové družstvo zřídit samosprávu, musí stanovy obsahovat také okruh působnosti samosprávy, podrobnější pravidla organizace a činnosti samospráv, zejména zařazení členů do jednotlivých samospráv, a zda si členové zařazení do jednotlivých samospráv mohou jmenovat orgány bytového družstva, které zajišťují činnost samospráv, a pravomoc a působnost těchto orgánů.

Ze shora uvedeného vyplývá, že odpověď na dotaz, zda jsou ustanovení zákona o obchodních korporacích o členské schůzi platná i pro schůzi samosprávy předmětného bytového družstva či nikoliv, patrně nalezneme ve stanovách předmětného bytového družstva. Jelikož tyto stanovy nemám k dispozici, nejsem schopen tuto odpověď poskytnout. V tomto směru si Vás dovolím odkázat přímo na advokáta, který Vám se znalostí znění těchto stanov odpověď poskytne.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

X