Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Jsem předsedou kontrolní komise v bytovém družstvu. Nově zvolené představenstvo (leden 2026) odmítá předložit doklady ke kontrole s vysvětlením, že je nemá k dispozici. Na jednání představenstva nám zaslali pozvánku necelých dvacet hodin před jednáním. Na další jednání kontrolní komisi nepozvali vůbec, informovali pouze jednoho člena, který účast na jednání před ostatními členy kontrolní komise tajil. Na výzvy předsedy o předložení dokladů nereagují. Považuji tento přístup za bránění kontrole, a i když stanovy ani zákon neurčují, kdy a jakým způsobem má být kontrolní komise o jednání představenstva informována, považuji necelých dvacet hodin před jednáním za nepřípustné.
Odpověď – 1. část
Úvodem bych si vás dovolil upozornit, že jelikož neznám veškerá specifika vašeho případu, konkrétně pak znění stanov vašeho bytového družstva, budu ve své odpovědi vycházet z platné právní úpravy, konkrétně pak ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ) a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“).
Nejprve se vyjádřím k právům a povinnostem jednotlivých orgánů družstva, zejména k představenstvu a kontrolní komisi a k jejich vzájemnému vztahu. Představenstvo je jedním z obligatorních orgánů bytového družstva. Konkrétně se jedná o kolektivní statutární orgán družstva, kterému náleží veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu družstva. V obecné rovině se tak jedná o dvě základní oblasti působnosti, a to je jednak obchodní vedení družstva (tedy řízení jeho běžného každodenního chodu, včetně zajištění vedení účetnictví), a poté zastupování družstva navenek ve všech věcech, které se ho týkají.
Kontrolní komise je pak dalším obligatorním orgánem družstva. Jde o kolektivní orgán s všeobecnou kontrolní působností, kdy kontrolní komise může kontrolovat veškerou činnost družstva, jeho orgánů, a dokonce i činnost jeho členů, vykonávají-li ji pro družstvo. Mezi hlavní pravomoci kontrolní komise, jež slouží k řádnému výkonu zmiňované všeobecné kontrolní působnosti, patří oprávnění požadovat od jiných orgánů družstva jakékoliv informace a doklady o hospodaření družstva (zejména od představenstva jakožto statutárního orgánu majícího na starosti řádný chod družstva). Zde je ještě nutné zmínit, že kontrolní komise je orgán nezávislý na ostatních orgánech družstva, přičemž ze své činnosti odpovídá pouze nejvyššímu orgánu družstva (tj. členské schůzi, popřípadě shromáždění delegátů), ačkoliv ani rozhodnutí nejvyššího orgánu družstva ji nemůže omezovat v nezávislosti.
Odpověď – 2. část
Dle § 707 ZOK je významným oprávněním (a zároveň povinností) představenstva zajistit řádné vedení účetnictví (ať už osobně, nebo zprostředkovaně). Účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo úhradu ztráty družstva i návrh na rozhodnutí o uhrazovací povinnosti členů, včetně dalších záležitostí, musí představenstvo předložit kontrolní komisi. Ta je následně dle § 716 ZOK oprávněna a zároveň povinna podat písemné stanovisko. Zjistí-li v předložené záležitosti nedostatky či nesprávnosti, je povinna vyzvat představenstvo, aby zjednalo nápravu, a dohlédnout na její provedení.
Pokud bude představenstvo výzvu kontrolní komise ke zjednání nápravy ignorovat nebo
budou-li přijatá nedostatečná opatření, má kontrolní komise právo požádat o svolání členské schůze dle § 639 odst. 3 ZOK. Pro případ, že představenstvo členskou schůzi nesvolá, může ji dle § 640 ZOK svolat kontrolní komise sama. Kontrolní komise pak může informovat členskou schůzi o nedostatcích v činnosti družstva a o neochotě představenstva zajistit nápravu. Zároveň může navrhnout i odvolání představenstva, respektive jeho odpovědných členů.
Zároveň všechny orgány družstva (zejména představenstvo) musí s kontrolní komisí spolupracovat. Podle § 717 a § 715 odst. 1 ZOK má kontrolní komise právo být ihned informována o všem, co může vážně ovlivnit hospodaření či postavení družstva a jeho členů.
Co se týče situace, kdy představenstvo tvrdí, že nemá doklady k dispozici, tak zde vyvstávají dva scénáře. Pokud se jedná o lež a představenstvo je pouze odmítá vydat, je možné uplatnit výše popsaný postup. Na druhou stranu je možné, že minulé představenstvo pochybilo a nevedlo účetnictví řádně. V tomto případě je stávající představenstvo povinno v rámci péče řádného hospodáře tyto doklady bezodkladně vyžádat a zajistit. Pokud to není možné a kvůli chybějícím dokladům by družstvu vznikla škoda, nese každý člen představenstva osobní odpovědnost a takto vzniklou škodu je povinen nahradit. V takovém případě by bylo posouzení odpovědnosti a rozhodnutí o potenciální náhradě újmy na uvážení soudu.
Odpověď – 3. část
V této části se vyjádřím k povinnosti představenstva informovat kontrolní komisi o svém jednání předem. V obecné rovině tato povinnost vychází z § 718 ZOK, ačkoliv by ideálně úprava vzájemné informovanosti a spolupráce mezi jednotlivými orgány družstva měla vycházet ze stanov, popřípadě jiných vnitřních předpisů. Podstatou zmiňovaného ustanovení je oprávnění zástupce kontrolní komise účastnit se jakéhokoliv jednání představenstva, jakož i každého jednání jakéhokoliv orgánu družstva zřízeného stanovami. Jednání se účastní člen komise pověřený kontrolní komisí, avšak v praxi se typicky jednání účastní předseda
a nemůže-li se zúčastnit, tak místopředseda kontrolní komise. Zároveň je nepřípustné bránit předsedovi či pověřenému členu kontrolní komise v tom, aby se účastnil jednání představenstva nebo jiných orgánů družstva.
Povinnost součinnosti a informování kontrolní komise je přitom jedním z konkrétních projevů zákonné povinnosti člena představenstva jednat s péčí řádného hospodáře, která podle § 159 odst. 1 občanského zákoníku, § 51 a 52 ZOK zahrnuje výkon funkce s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
V rámci spolupráce mezi volenými orgány družstva by měla být zajištěna vzájemná informovanost těchto orgánů alespoň o termínech jejich jednání a zároveň i o obsahu daného jednání. Ačkoliv ustanovení § 718 odst. 2 ZOK nestanovuje konkrétní lhůtu, ve které musí představenstvo informovat komisi o svém jednání, tak z obecných zásad soukromého práva, zejména zásady poctivosti dle § 6 OZ ve spojitosti se zákazem zneužití práva dle § 8 OZ, se domnívám, že informování dvacet hodin před jednáním je v rozporu se zákonem, neboť znatelně ztěžuje možnost kontrolní komise účastnit se jednání představenstva. Takový postup představenstva lze navíc považovat za porušení standardu péče řádného hospodáře, neboť člen voleného orgánu je povinen rozhodovat na základě dostatečných informací a v zájmu družstva, což zahrnuje i respektování vnitřních kontrolních mechanismů a součinnost s nimi. Zároveň i informování jednoho člena kontrolní komise, který dané skutečnosti tají, považuji za problematické, neboť představenstvo by mělo informovat kontrolní komisi jako celek, typicky prostřednictvím jejího předsedy.
Odpověď – 4. část
Na závěr se budu věnovat možnosti obrany proti členovi představenstva, způsobí-li družstvu újmu. Jedná se o institut členské žaloby dle § 584 ZOK, jímž obecně může člen pro družstvo dosáhnout náhrady újmy způsobené mu porušením povinností člena voleného orgánu. V případě uplatňování práv družstva vůči členovi představenstva je k zastupování družstva před soudem dle § 719 ZOK oprávněna kontrolní komise prostřednictvím jí určeného člena. Kontrolní komise nepotřebuje souhlas žádného jiného orgánu družstva, neboť tato pravomoc je jí dána ze zákona a je tedy nepodmíněná. Člen družstva, který se rozhodne uplatnit právo na náhradu újmy proti členovi představenstva, je povinen o uplatnění práva informovat kontrolní komisi dle § 585 ZOK.
Tento postup však nelze uplatnit, uzavřelo-li družstvo s členem představenstva dle § 53 odst. 3 ZOK smlouvu o vypořádání újmy, neboť u soudu bude následně vymahatelný závazek z takovéto smlouvy plynoucí.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát
Foto: Pixabay
