Téma: Bydlení aktuálně – rady a doporučení

Bezpečný a bezkontaktní vstup do bytového domu (VI)

Téma bezpečného a bezkontaktního vstupu do bytového domu vyzvedly do popředí zájmu jeho uživatelů zkušenosti se současnou epidemií Covid-19. Protiepidemiologická opatření přesunula řadu lidí do jejich obydlí. Karanténa, home office, ztráta zaměstnání, distanční výuka dětí nebo omezení svobodného pohybu mimo domov, to vše přispělo k tomu, že se lidé přesunuli z veřejného sektoru do svých domovů. Riziko přenosu virové nákazy se tak z pracovišť, obchodů a volnočasových aktivit více přeneslo na úroveň bydlení.

Současné zkušenosti s novým fenoménem v podobě koronaviru nás postupně učí, že pohyb uvnitř domu nelze automaticky vnímat jako bezpečný, ačkoliv to tak mnozí obyvatelé domů dosud vnímali. Bezpečnost bydlení si stále více uživatelů bytů začalo spojovat s úsilím o zdravotní nezávadnost společných prostor. Na vstupní prostory, výtahy a hlavní chodby domu se dnes pohlíží jako na místa s potenciálně větším rizikem šíření koronaviru.

Základem je dodržování standardních hygienických opatření a doporučení vzhledem ke vzájemným kontaktům (například při společné jízdě více osob ve výtahové kabině). Je třeba mít přitom na paměti, že bytový dům zdaleka neužívají jen jeho obyvatelé, ale také návštěvníci, ať již ze soukromých, či pracovních důvodů. Novým fenoménem se stalo doručování zásilek z nejrůznějších e-shopů či potravinových obchodů. To samozřejmě souvisí s navýšením nákupů na internetu. V takových místech, jakým jsou relativně malé plochy vstupů do bytových domů nebo výtahových kabin, se mohou v průběhu dne vystřídat i stovky lidí.

Jako první si o pozornost říkají vstupní bezpečnostní systémy, kde je možné řešit jejich funkcionalitu bez potřeby sahat na kliky u dveří či se dotýkat zámků či čteček čipů. Dnešní bezkontaktní přístupové technologie mohou rozpoznat příchozího a otevřít vstupní dveře, aniž by byl nucen vytáhnout ruce z kapes. K tomu je zapotřebí zpravidla také upravit systém ovládání stávajících dveří, případně je celé vyměnit za nové. Velmi zajímavou příležitostí je pak propojení vstupního systému s automatickým řízení výtahů. Řešení je celá řada. A všechna směřují k tomu, že příchozí osobě automaticky přivolají výtah s nastavenou výstupní stanicí.

Zda patří právě výtah za rizikovější místo nákazy, závisí na jeho konkrétním stavu. Starý výtah, který již řadu let potřebuje modernizaci nebo výměnu, bude patřit do rizikovější skupiny. Moderní výtahy jsou vybaveny řadou technologií, které již situaci řeší, nebo v rámci nastavení mohou řešit. Shrnuto do dvou základních požadavků: co nejméně se dotýkat, co nejvíce automatizovat. Výtahy lze dodatečně vybavit zařízeními k pročištění vzduchu (např. čistící filtry či speciální lampy), případně přenastavit limit na nižší počet přepravovaných osob nebo upravit automatický sběr osob tak, aby nedocházelo ke kumulaci přepravovaných.

Ve společných prostorách domů lze umístit stojany k dezinfekci rukou nebo využít i speciálních nástřiků povrchů omezujících šíření bakterií. Odborné firmy už reagovaly rozšířením své nabídky, která splňuje zvýšené nároky. Hodně vyhledávaným řešením je polymerová dezinfekce s ochranou povrchů až na 21 dní. Polymerová dezinfekce je bez vůně, bezbarvá, nehořlavá. Splňuje podmínky příslušných norem a hygienických požadavků. Při výběru technologie hraje roli délka účinku opatření, případně periodicita nutného opakování. Dezinfekce jednoho vchodu trvá podle jeho velikosti maximálně pár hodin.

A na závěr je možné shrnout – i bez vyšší inteligence technického zařízení je při ovládání výtahu či při pobytu v samotné výtahové kabině, ale vlastně i v ostatních společných částech domu, vhodné dodržovat základní hygienická pravidla:

• pobyt ve společných částech domu zkrátit na nezbytné minimum,
• pokud možno se nedotýkat madel, klik či ovladačů,
• nedotýkat se polštářky prstů, ale spíše mačkat tlačítka klouby prstů, použít rukavici či návlek,
• zvážit alespoň občasnou dezinfekci společných částí, chodeb a schodišť, nejméně však uvažovat o vyšší frekvenci úklidu společných částí.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay