Téma: Stavba z hlediska právního

Pravomoci stavebního úřadu a stavební dozor (II)

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění (dále jen „stavební zákon“), rozděluje stavební úřady na obecné dle ustanovení § 13 a speciální dle ustanovení § 14, dále také vojenské a jiné stavební úřady dle ustanovení § 16 stavebního zákona.

Pravomocí stavebního úřadu je dle ustanovení § 132 stavebního zákona v pravé řadě vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.

V ustanovení § 132 odst. 2 stavebního zákona jsou vyjádřeny úkony, k jejichž provádění je stavební úřad oprávněn. Tato oprávnění jsou nástrojem dozoru stavebního úřadu, jakožto jedné ze zvláštních pravomocí tohoto úřadu. Dozor je především kontrolou toho, zda stavebníci plní své povinnosti při přípravě a při realizaci stavebních záměrů, které jim stanoví zákon. Stavební úřad je však i po dokončení stavby povinen vykonávat dohled nad řádným užíváním stavby v souladu s povoleními vydanými k její realizaci.

Podle ustanovení § 132 odst. 2 stavebního zákona je stavební úřad oprávněn např. provádět kontrolní prohlídky stavby, nařizovat její neodkladné odstranění, popř. nutné zabezpečovací práce na stavbě. Dále může nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku, při udržovacích prací, může nařídit vyklizení stavby nebo uložit opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Podmínkou výkonu těchto oprávnění je činit tak ve veřejném zájmu, jak je již výše uvedeno.

Kontrolní prohlídky je stavební úřad oprávněn provádět i bez předchozího upozornění, a to zpravidla na základě podezření, že stavební práce neprobíhají tak, jak by měly, které stavební úřad nabude např. na základě podnětu třetí strany. Jinak ale stavební úřad o prohlídce předem informuje, přičemž souhlas ke vstupu na pozemek si obstarávat nemusí. Stavební úřad, resp. jeho pracovníci, budou během prohlídky provádět výše uvedené úkony (ustanovení § 132 odst. 2 stavebního zákona).

Otázku veřejného zájmu si v tomto smyslu výslovně stavební zákon konkretizuje, když v odstavci třetím ustanovení § 132 stavebního zákona osvětluje, jaké požadavky jsou v něm zahrnuty. Výčet zde uvedený požaduje, aby stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu, aby stavba byla užívána jen k povolenému účelu a aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty. Dále aby se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo se jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo a aby byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku včetně překážek bezbariérového užívání stavby. Je tedy patrné, že požadavky spadající pod pojem veřejného zájmu ve smyslu tohoto ustanovení jen úžeji vymezuje obecné požadavky na ochranu života a zdraví osob či zvířat, ochranu krajiny a životního prostřední, bezpečnosti apod.

Od dozoru stavebního úřadu jakožto pravomoci úřadu je potřeba odlišit stavební dozor ve smyslu ustanovení § 153 stavebního zákona. Stavební dozor ve smyslu tohoto ustanovení zajišťuje ve spolupráci se stavebníkem soulad faktického stavu stavby s ověřenou dokumentací, dále dodržování zákona, popř. rozhodnutí stavebního úřadu. Jestliže osoba vykonávající stavební dozor odhalí nějaké poruchy či vady, zaznamená je do stavebního deníku (ustanovení § 157 stavebního zákona) a informuje o nich stavebníka. Pokud se nepodaří vyskytnuté nedostatky či vady odstranit, je stavební dozor povinen notifikovat stavební úřad, popř. ministerstvo, jestliže se bude jednat o závady či poruchy tak velkého rozsahu, že při nich došlo k ohrožení či ztrátě života, popř. ke značným majetkovým škodám.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay