15. května 2022

Téma: Stavba z hlediska právního

Stavební povolení – stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (IV)

 Prvním ze tří režimů povolování stavby je umisťování staveb, kdy není třeba žádného stavebního povolení, dokonce ani ohlášení. Relevantní právní úpravu takového režimu staveb nalezneme v ustanovení § 103 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jako „stavební zákon“). Z hlediska byrokratické náročnosti stavebního procesu tak stavebníkům odpadá u těchto staveb nutnost komunikace s příslušnými stavebními úřady.

V prvním odstavci výše zmíněného ustanovení zákon odkazuje na stavby uvedené v ustanovení § 79 odst. 2 stavebního zákona. K takovým stavbám se řadí například informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma, stožáry pro vlajky do výšky 8 m či povrchové rozvody vody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, pokud nejde o vodní dílo.

Stavby však nejsou jedinou kategorií, které stavebník nemusí ohlašovat. V rámci jednotlivých úprav pozemku totiž stavebník nemusí ohlašovat ani získávat stavební povolení pro terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky, za současného splnění podmínky nepřekročení 300 m2 obsahové plochy. Pozemky, na kterých jsou takové práce prováděny, však nesmí sousedit s veřejnou pozemní komunikací či veřejným prostranstvím a stavebník zde nesmí nakládat s odpady. Dané výkopové práce se tak limitně vměstnají do běžných výkopových pracích u rodinných domů či obdobných nemovitostí.

Stavební povolení a ohlášení nevyžadují rovněž ani udržovací práce, pokud nemohou negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a jiné podmínky uvedené v příslušném ustanovení. Současně nesmí jít o kulturní památku. Za udržovací práce lze považovat například opravy fasád, komínů či okapů. Pokud uvedené stavební práce mohou ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost a podobně, vyžadují takové úpravy ohlášení stavebnímu úřadu. V kontextu udržovacích prací nelze opomenout ani stavební úpravy, pomocí kterých se přímo nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled ani způsob užívání a jiné. Za pravděpodobně nejtypičtější příklad stavby nevyžadující povolení ani ohlášení můžeme považovat stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m do výšky. Tyto stavby však musí splňovat parametry uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bod 1. stavebního zákona.

Zákon rovněž pamatuje na situace, kdy stavebník postaví stavbu v režimu nevyžadujícím povolení ani ohlášení, avšak postupem času se rozhodne provést stavební práce, v důsledku kterých by se překročily předepsané limity pro stavby nevyžadující povolení ani ohlášení. Pokud by takovým způsobem měly být překročeny předepsané limity, takové stavební úpravy bude nutné ohlásit stavebnímu úřadu či získat stavební povolení.

Závěrem lze shrnout, že stavební zákon značným způsobem ulehčuje možnost stavění menšího rozsahu, oprav či vylepšení jednotlivých objektů. Stavebníci si díky tomu nemusí obstarávat stavební povolení či ohlašovat stavbu.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay

X