24. června 2021

Téma: Změny v bydlení

Energetický management bytových domů aneb Jak snížit náklady na energie (II)

Náklady na energie a média jsou dnes bezesporu hlavním nákladem bydlení pro běžného uživatele bytu či bytové jednotky. Jde především o náklady na vytápění a přípravu teplé vody, spotřebu vody, elektrické energie či plynu. Někdy padá zvýšení těchto nákladů na bedra stavebně-technické zaostalosti bytového domu, občas je na vině zastaralá technologie výroby tepla či teplé vody, jindy za to mohou špatně sjednané smluvní vztahy s dodavateli, ale často jsou viníkem přehlédnutí na straně konečného uživatele, jeho chyby, omyly nebo jen nehospodárná rozhodnutí (např. nevhodné větrání).

Základním předpokladem pro řízení spotřeb energií a médií v bytovém domě je jejich důsledné měření a průběžné vyhodnocení naměřených hodnot. Právě detailní znalost průběhu spotřeb v bytovém domě na patních (fakturačních) měřidlech, ale i ve všech jednotkách či prostorách, na všech výstupních místech a jejich vzájemné porovnání může vést k nemalým úsporám v ročních nákladech bytového domu (poruchy vedení či patních měřidel nebo protékající baterie v bytech).

Dobře nastavené měření spotřeb energií, hlavně jeho kontinuální sledování a vyhodnocování může mnohým zbytečným ztrátám předejít. Z dlouholeté praxe správce stovek bytových domů o tom mohu povídat nekonečné příběhy. A právě k měření, sledování a reportování průběžných výsledků míří evropská směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a její novela ze závěru roku 2018. Jakkoliv jistě není třeba její bezhlavé převzetí, je dobré se zamyslet nad smysluplností jejího obsahu. Je jistě na místě důkladně zmapovat skutečné potřeby bytového domu, maximalizovat úsporná opatření všeho druhu a eliminovat ztráty. Přitom je samozřejmě nutné sledovat i vývoj nových zařízení a porovnávat stávající zdroje energií s účinností moderních technologií.

Vedle realizace úsporných opatření patří ke standardním postupům energetického managementu:

  1. Revize smluv s dodavateli energií v každoroční periodě s cílem optimalizace podmínek dodávek s ohledem na vysledované a predikovatelné potřeby bytového domu. To může být důležité třeba v případě, že je využíváno teplo z centrálního zásobování (CZT), nebo pokud jde o spotřebu elektrické energie ve společných prostorách. Optimální nastavení smluvních podmínek je zpravidla cestou s velkým potenciálem k úsporám. Typickým příkladem je nesprávně nastavený odběrový diagram pro dálkové vytápění. To může mít za následek, že uživatelé bytových domů mohou přicházet o opravdu velké peníze. O nastavení smluv či odběratelských podmínek je dobré se poradit, například se správcem bytového domu. Dobrý správce by si s tím měl vědět rady.
  2. Kontrola stavu technologií, které jsou zdrojem energie, zejména jsou-li pod kontrolou bytového domu, ale také kontrola technologií a zařízení, která energie přenáší či je spotřebovávají. Jde o druhý krok po optimalizaci smluv s dodavateli energií a médií by měla následovat pravidelná kontrola stavu jednotlivých technologií případně jejich modernizace. Přitom se může vyplatit sledovat dotační programy, které často sledují různé ekologické či energeticky úsporné cíle a mohou být jedinou rozumnou cestou pro financování souvisejících nákladů modernizace domu. Špatně používané nebo špatně řízené technologie mohou uživatele bytových a rodinných domů zbytečně připravovat o peníze. Dodnes například běží plynové kotelny, kde je jediným regulačním prvkem tlačítko zapnuto a vypnuto. Podobným případem jsou domy, které jsou vytápěny z CZT a nemají domovní předávací stanici. Teplo proudí z teplárny, kde je individuální regulace jednotlivých domů v podstatě nereálná. Dodavatel tepla zpravidla neumí rozlišit, jestli je dům zateplený či nikoli. Zatepleným bytovým domem pak protéká podobné množství tepla jako nezatepleným i když ho zdaleka tolik nepotřebuje. Nezanedbatelné úspory lze také dosáhnout vyčištěním otopné soustavy. Divili byste se, kolik nečistot a usazenin musí otopná voda ohřát, než se teplo dostane ke stěně radiátoru.
  3. Hodnocení výkonosti stávající technologie a sledování nových možností. Technologický pokrok se vyplatí průběžně sledovat. Často bývá impulsem ke výměně stávajících zařízení. Motivace pro takovou investici může být různá. Současné zařízení může být ekonomicky nehospodárné, poruchové a technicky zastaralé, nebo může dům preferovat energetickou soběstačnost či ekologické dopady, nebo je přáním uživatelů zvýšit svůj komfort bydlení. Pokud se ale vlastníci domu pustí do investice v oblasti vytápění, musí si umět odpovědět na mnoho důležitých otázek.  Příkladem může být třeba změna zdroje vytápění. Z účtu za energie teplo zpravidla ukrojí největší část. Zde by mělo být prvořadou úvahou, zda se v dohledné době nezmění tepelně technické vlastnosti domu (např. zateplením obálky či výměnou oken se mohou parametry změnit docela zásadně). Výměna stávajícího zdroje tepla za nový před tepelnou izolací domu by musela dimenzovat výkon na současný stav, po zateplení by však byl výkon takového zdroje nadbytečně předimenzovaný. Investice do takového zdroje tepla a jeho následné provozní náklady pak budou zpětně hodnoceny přinejmenším jako neuvážené.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay

X